Od září letošního roku se 2. základní škola dobrovolně zapojila do první vlny škol, které zásadně inovovaly pojetí a výuku informatiky. Nejmarkantnější změnou je přesun od pouhého uživatele kancelářských programů k aktivnímu tvůrci. Výuka je zaměřena na rozvoj informatického myšlení, které nám pomáhá správně logicky myslet a hledat optimální postup řešení v běžném životě.
Představa, že děti se mnoho hodin hrbí nad klávesnicí a bezduše koukají do blikajících monitorů je naprosto mylná. V hodinách je velmi živo, žáci musí mezi sebou v týmech spolupracovat, objevovat, hledat cesty, vzájemně komunikovat při řešení různých problémů a často k tomu nejsou počítače vůbec potřeba. V hodinách používáme nejen programovatelné robotické stavebnice, ale často využíváme i papír, tužku či sami sebe jako roboty. „Dneska jsme ve skupinkách programovali robopuky jako domácí robotické vysavače, které jezdí po pokoji, vysávají prach a když někdo přijde do pokoje, tak se zastaví.“ nadšeně popisuje hodiny informatiky šesťák Tonda. „Jindy se snažíme zakódovat zprávu, či informace pomocí různých symbolů a obrázku tak, aby to pochopil třeba cizinec nebo někdo, kdo neumí číst,“ vysvětluje jeho spolužák Šimon. Cílem nové informatiky není vychovat zástupy programátorů, ale žáky, kteří pochopí problém, najdou řešení, jsou kreativní, umí pracovat s chybami a dokáží dotahovat věci do konce.
„Líbí se mi, jak nyní informatika krásně a logicky propojuje jednotlivé předměty a dává věci do souvislostí. Zároveň ukazuje, jak hodně jsme informatikou obklopení, aniž bychom o tom věděli. Je jen potřeba otevřít oči a hledat ty cesty, kde lze propojit „náš“ předmět s novou informatikou. I takové pečení vánočních perníčků podle receptu je krásný příklad algoritmu,“ dodává češtinářka Ilona Holomková.
Své zkušenosti s pojetím výuky nové informatiky se snažíme prostřednictvím různých workshopů, seminářů a školení předávat dál svým kolegům v rámci celého kraje.
- ←Blog
