Závěrem školního roku bývá dobrým zvykem, že ředitel poděkuje zaměstnancům za veškerou práci, kterou odvedli, a popřeje jim pěkné prázdniny.
Jen mizivé procento ředitelů však zakusí to, co jsem měla možnost letos zažít já. Nevěřila jsem vlastním očím ani uším, slzy dojetí se mi koulely po tvářích…
Jen si představte. Sedíme společně na terase místní hospůdky, abychom si užili závěrečné posezení, s chutí klábosíme při čekání na jídlo a najednou se kolem mě shromáždí kolegové. Znervózním, pozoruji, co se děje…. Dva z nich se ujmou slova a slavnostním přednesem mi recitují slova uznání a chvály, vyjadřují vděk za to, jak vedu naši školu. Pak za potlesku všech dostávám krásnou kytici a obálku. Utírám slzy a nevěřícně ji otevírám. Kromě milého přání v ní nacházím také poukaz na víkend v lázních. Složili se, prý abych si odpočala a nabrala síly.
Taky se vám to zdá jako neuvěřitelný sen? Musela jsem se štípnout, abych uvěřila, že tohle překvapení je realita.
Je velkým štěstím mít kolem sebe tolik báječných kolegů, moci je nazývat přáteli. Je příjemné těšit se do práce, že se s nimi zase potkáte, s úsměvem se pozdravíte a poptáte, jak se kdo má. Je nádherné zajímat se jeden o druhého, procházet životní poutí spolu.
Milí kolegové, opravdu upřímně a z celého srdce vám děkuji. Nejen za úžasné překvapení a dárek, ale především za to, jací jste, jak se díváte na školu, na děti, na život. Za váš nadhled a pochopení. Za to, že společně překonáváme veškeré obtíže a jsme si vzájemně oporou. Za to, že nezkazíte žádnou legraci, že dokážete nastavit svůj volný čas a neváháte pomoci, když je potřeba. Za to, že je mi s vámi tak dobře.
Tak i já vám přeji příjemně prožité prázdniny, ať si odpočinete, naberete síly. Ať strávíte báječné chvíle se svými blízkými, cestujete do nejkrásnějších zákoutí, užíváte si letních radovánek a pohody. A ať se mi vrátíte po prázdninách opálení, zářící, nabití. Budu se na vás těšit.
A vy ostatní? Žáci, rodiče, přátelé… Užijte si naplno parádní léto bez školních povinností. Na viděnou zase v září!
