Máme pro vás další krásnou zprávu! V celostátní soutěži Zlatá tužka zvítězila v kategorii „báseň na zadaná slova“ naše žákyně 5. třídy Františka Bělohlávková. Je to velmi talentovaná a kreativní dívka. Získala již několik ocenění s kroužkem školní televize v audiovizuální oblasti, kde pomáhá psát scénáře, ale také se pravidelně se účastní i soutěží literárních. Jejím úkolem tentokrát bylo napsat báseň na trojici slov: Ledňáček, domov a naděje. Cílem této soutěže je podporovat tvůrčí psaní a objevovat nové mladé literární talenty. Mnoho oceněných autorů se později prosazuje na poli poezie i prózy. Letošní ročník soutěže byl navíc výjimečný nejen kulatým 30. výročím, ale také velmi vysokou úrovní zaslaných příspěvků. Sama Františka k ocenění uvedla: „Psaní je pro mě způsob, jak se vyrovnávat s tím, co prožívám. Jsem ráda, že se mé verše líbily.“
My Františce srdečně gratulujeme a přejeme mnoho dalších úspěchů. Jsme na ni opravdu hrdí!
Františka Bělohlávková
U břehu
U břehu vidím ledňáčka,
co rybku si loví.
Tato podívaná na ptáčka
se nedá popsat slovy.
U břehu vidím starý mlýn,
co pro ptáčky domov skýtá.
A tam, kde ten mlýn má stín,
tam vodní kolo svou píseň zpívá.
U břehu vidím starý dub.
a pod ním, tam kde má kořeny,
tam mají ledňáčci srub,
nebo spíš tunel hlouběný.
U břehu vidím hladký kámen,
jenž u vody tiše spočívá,
však s ledňáčkem bude jednou amen,
vodní kolo už píseň nezpívá.
U břehu slyším ptačí zpěv,
co ve svých tónech skrývá naději,
tak na chvíli zapomeň všechen hněv!
A ledňáček dál sedí na větvi.
